Jak zapálit dýmák?

Dýmák představuje pomocnou ruku nejen při vyjímání medových rámků, ale hlavně i při běžné kontrole všech včelích úlů, kdy je potřeba včelstva v úlech zklidnit a eliminovat tak včelí bodnutí. Kouř vycházející z dýmáku totiž včely, včetně matky, přesvědčí o propuknutí požáru a ony se automaticky samy stáhnou na rámky k ochraně svých larev a umožní vám tak to úlu přístup.

Co je to dýmák?

Kouř se pro zklidnění včel používá po tisíciletí. Zatímco první sběrači medu pravděpodobně používali k výrobě kouře pochodeň, dnes včelaři k vykuřování včel mají dýmáky. První včelí udidlo bylo poprvé použito v roce 1875 a stejně jako dříve i dnes se skládá ze tří hlavních částí, a to komora pro udržení doutnající hmoty, tryska pro směrování kouře a měch pro čerpání čerstvého vzduchu do komory a vytlačování kouře z trysky ven.

Proč vykuřovat včely?

Včely medonosné jsou geneticky náchylné reagovat na kouř. Normálně, když je včelstvo ohroženo, vypustí všechny včely silný feromon zvaný isopentylacetát nebo také poplašný feromon. Tento feromon pak varuje ostatní včely před hrozícím nebezpečím a přiměje je k obranné reakci. Starší včely, kterré mají více jedu, jsou upozorněny, aby bránily úl. Když pošlete do úlu kouř, maskujete tím komunikační feromony včel, ony se rozletí do rámků a začnu se ládovat medem pro případ, že by musely opustit svůj domov. Mají totiž dojem, že by úl mohl brzo shořet.

Včelí bodnutí umí být pořádně nepříjemné.

Palivo do kuřáku

Chcete-li začít s vykuřováním včel na vaší zahradě, budete potřebovat dýmák a především také palivo do dýmáku a zápálky nebo sirky. Většina protřelých včelařů má velmi dobré zkušenosti s materiálem jako je nezpracované bavlněné vlákno, dřevo, proklady od vajec, troud, hobliny, jehličí, pytlovina, dřevěné palety nebo originál lisované palivo vyrobené přímo do dýmáku. Na oblíbený materiál nebo i směs materiálů, který bude produkovat nejlepší kouř si musí přijít každý včelař sám. Doporučujeme vyzkoušet několik různých paliv, abyste zjistili, co vám nejvíce bude vyhovovat.

Krok za krokem

Na používání dýmáku rozhodně není potřeba žádné vysoké školy nebo speciálního školení, nicméně trocha zkušeností to chtít bude. Než se proto rozhodnete, že své včely půjde vykouřit, zde malý návod, jak dýmák zapálit a následně i správně používat.

Zapálit dýmák zvládne i méně zkušený včelař.

• Ideální bude, pokud začnete s nějakým rychlým startovacím materiálem, jako jsou třeba staré noviny nebo jehličí. Toto palivo musí být určitě suché a nemělo by být nijak pevně zabaleno, aby si v sobě udrželo vzduchové mezery.
• Palivo vložte do dýmáku a pomocí sirky nebo zapalovače ho zapalte. Chvíli počkejte, než se palivo samo téměř celé spálí a několikrát zmáčkněte měch dýmáku.
• Poté, co první palivo doutná, přidejte do těla dýmáku další hrst paliva, jakmile začne palivo hořet, zatlačte ho dolů, a ještě několikrát za sebou zmáčkněte měch.
• Předchozí krok ještě minimálně jednou opakujte a vždy počkejte, než začne nové palivo pomalu hořet, než ho zatlačíte dolů na dno vykuřovače.
• Jakmile plameny „olizují“ vnitřek palivové komory dýmáku, můžete přidat i větší kus paliva a více kyslíku pomocí měchu.
• Po zapálení většího kusu paliva byste měli být schopni zavřít víko dýmáku a v tomto okamžiku by měl oheň sám doutnat. Nezapomínejte čas od času kontrolovat palivo, v případě potřeby přidejte nové a vždy zmáčkněte měch pro přívod čerstvého vzduchu, abyste oheň neudusili.

Uhašení dýmáku

Po skončení vykuřování úlů je dobré dýmák položit bokem na nehořlavý povrch. Nedostatek vertikálního vzduchu by ho měl udusit. Poté je potřeba vysypat popel a čas od času dýmák pomocí drátěného kartáček vyčistit. Jednou za půl roku se doporučuje dýmák vyčistit hadříkem namočeným v bílém octu.

Závěrečné pravidlo při používání dýmáku zní, že méně je někdy opravdu více.