Kapoun. Že nevíte, co to je? Nevadí, my vám to prozradíme.

Není žádným tajemstvím, že kuře lidé konzumují přinejmenším od roku 4000 l. př. n. l. Název „kapon“ pochází z latinského „capo“, což znamená „řezat“. Během středověku byli kapouni oblíbeni zejména u duchovenstva a králů, a proto byli popularizováni po celé Evropě, kde se kapouni plnili, pražili, dusili a pekli do koláčů. V dnešní Francii a Itálii se kapouni tradičně podávají hlavně o Vánocích.

Co nebo kdo je kapoun?

Že jste nikdo toto slovo v souvislosti s drůbeží neslyšeli? Věřte nebo ne, souvisí s ní. A kapoun není nic jiného, než mladý, vykastrovaný kohout, který byl chovatelem vykrmen, aby jeho maso bylo co nejjemnější a nejchutnější, tím pádem se jedná o kohouta, který má mnohem větší váhu než obvykle a jeho maso je i chutnější. Vykastrovaný kohout neztrácí totiž tolik energie svými pohlavními pudy, proto velmi rychle přibývá na váze a má tedy i více masa.

Talíř mu sluší

Více masa, více chuti. Není tedy divu, že kapouna můžete nejčastěji spatřit právě na talíři. Každá národní kuchyně kapouna upravuje jinak a podle svých tradic, klasicky známou kuchyňskou úpravou je potom kapoun na víně. Dalším známým pokrmem je například:

• kapoun s citrónovou omáčkou.
• Kapoun po burgundsku.
• Kapoun na slanině.
• Kapoun se šípkovou omáčkou.
• Kapoun na smetaně.
• Pečený kapoun na pomerančích.
• Nadívaný kapoun.
• Kapoun alá bažant.

Pečení kapouna

Pečení kapouna není tak odlišné od pečení kuřete nebo pokud si chcete pochutnat na slepici na paprice. Kapouny lze péct jako každé jiné kuře, ale vzhledem k velikosti to bude trvat déle a také budete potřebovat větší pekáč. Obecným pravidlem je, že 1 kg kapouna byste měli péct zhruba 17 minut. Kapoun se nejlépe upeče tak, když teploměr na maso bude zasunutý do nejtlustší části jeho stehna a trouba bude 165 stupňů.

Kaponizace představuje u kohoutů odstranění varlat.

Kapoun – kaponizace

Původ kaponizovaných kuřat není zcela znám. Znali ho již ve staré Číně, starověkém Řecku nebo i ve starém Římě. Kde ovšem vznikl, dodnes nevíme. První záznam kaponizace pochází zřejmě z římské republiky z roku 162 l. př. n. l. Tam se zakazoval výkrm slepic, aby se šetřily příděly obilí, takže Římané místo toho kastrovali kohouty, což vedlo k jejich zdvojnásobení velikosti. Na počátku 20. století to potom byla Francie, která mezinárodně proslula udržováním silné tradice kaponizace s rozšířeným a zavedeným průmyslem po celé zemi.

Účinky kaponizace – kastrace

Kaponizace znamená proces přeměny kohouta na kapouna. Samotný akt může být proveden chirurgickým odstraněním varlat mladého kohouta nebo může být také provedena pomocí estrogenových implantátů. U obou metod již normálně přítomné mužské pohlavní hormony nejsou účinné. Kaponizace musí být provedena dříve, než kohout dospěje, aby se vyvíjel bez vlivu mužských pohlavních hormonů.

Kapouni, kvůli nedostatku mužského sexuálního pudu, nejsou tak agresivní a dominantní jako normální kohouti. To chovatelům usnadňuje manipulaci s kapouny a umožňuje je drže pohromadě s jinými kapouny, protože jejich snížená agresivita jim brání v boji. Nedostatek pohlavních hormonů má za následek maso, které je chuťově více vyvážené. Maso kapouna je také měkčí, křehčí a chutnější než maso kohouta nebo slepice, což je způsobeno nejen hormonálními rozdíly během vývoje kapouna, ale také tím, že kapouni nejsou tak aktivní jako kohouti. Kapouni mají oproti kohoutům menší hlavu, menší hřebínek i ocasní pera.

A co vy? Měli jste tu možnost a ochutnali jste kapouna?