Exotické ptactvo v domácím chovu: krása, nároky a správná péče

Exotické ptactvo není jen ozdobou domácnosti – je to svět plný barev, zvuků a nečekaných zážitků. Papoušci, kanárci či zebřičky dokážou svým chovatelům nabídnout radost, společnost i fascinující ukázku inteligence. Mnohé druhy si vytvářejí silné pouto ke svému majiteli, reagují na jeho hlas, učí se jednoduché povely a dokonce dokážou napodobovat řeč či zvuky domácnosti.

Na rozdíl od tradiční drůbeže, která nám dává užitek v podobě vajec nebo masa, exotické ptáky si pořizujeme především pro jejich krásu a osobnost. S tím ale přichází i vyšší nároky: potřebují pestrou stravu, dostatek prostoru, každodenní kontakt a pozornost. Některé druhy jsou velmi citlivé na stres, změny prostředí nebo nevhodnou stravu, a proto je důležité vědět, co přesně potřebují.

V následujících řádcích se podíváme na to, jaké druhy exotického ptactva se nejčastěji chovají, co vyžadují a jak jim zajistit zdravý a spokojený život.

Nejčastější druhy chovaných exotických ptáků

Exotické ptactvo zahrnuje širokou škálu druhů – od drobných, nenáročných zpěvných ptáků až po velké, inteligentní papoušky, kteří se mohou stát celoživotními společníky. Každá skupina má své specifické potřeby, nároky na prostor, stravu i kontakt s člověkem.

• Malí papoušci (andulky, korely, agapornisové) jsou ideální pro začátečníky. Jsou hraví, zvědaví a společenský. Nenároční na prostor, ale potřebují možnost denního proletu. Rychle si zvykají na člověka a dokážou se naučit jednoduché triky. Agapornisové jsou velmi sociální – nejlépe se jim daří v páru.
• Střední papoušci (alexandři, senegalští papoušci) už potřebují větší klec a více podnětů. Jsou učenliví, ale mohou být hlučnější a vyžadují zkušenějšího chovatele. VYžadují pravidelný kontakt, jinak mohou být plaší nebo nervózní.
• Velcí papoušci (žako, ara, kakadu) patří mezi nejnáročnější, ale také nejinteligentnější. Dokážou mluvit, řešit úkoly a vytvářet silná pouta. Potřebují velkou voliéru, každodenní kontakt a psychickou stimulaci. Dožívají se desítek let – často více než 50 let. Nevhodní pro chovatele, kteří nemají dostatek času.
• Další exotické druhy (kanárci, zebřičky, amadiny) jsou drobní zpěvní ptáci, kteří se chovají spíše ve skupinách. Jsou nenároční, vhodní pro ty, kteří chtějí krásu a zpěv bez velkých nároků na interakci. Kanárci vynikají zpěvem, zebřičky jsou aktivní a společenské.

Základní potřeby exotického ptactva

1. Klec nebo voliéra

• Velikost: čím větší pták, tím větší klec nebo voliéra.
• Materiál: bezpečný, pevný, bez ostrých hran a toxických nátěrů.
• Vybavení: bidýlka různých průměrů, hračky, houpačky, miska na koupání.
• Umístění: klidné místo bez průvanu, ale s dostatkem světla.

2. Strava

• Základ: směs semen nebo kvalitní pelety.
• Doplňky: čerstvé ovoce a zelenina, ořechy (nesolené, nepražené).
• Zakázané: avokádo, čokoláda, alkohol, kofein, syrové fazole, rebarbora, jablečná jadýrka.
• Pozor - některé druhy např. žako mají sklony k nedostatku vápníku - je vhodné přidávata minerální doplňky nebo bloky.

3. Denní režim

• Světlo: přirozené denní světlo, případně speciální UV lampy.
• Spánek: 10–12 hodin klidu a tmy.
• Aktivita: možnost létání mimo klec, hry a interakce.

4. Společnost

• Papoušci jsou velmi sociální – potřebují kontakt s člověkem nebo jinými ptáky.
• Nedostatek podnětů vede k nudě, stresu a sebepoškozování (škubání peří).
• Některé druhy vyžadují partnera, jiné si vystačí s člověkem, pokud má dost času.

Péče o zdraví

• Hygiena klece: klec pravidelně čistit, vyměňovat podestýlku, krmítka a napáječky denně omývat.
• Strava: pestrá, vyvážená; omezit tučná semena, vyhnout se toxickým potravinám.
• Pohyb a podněty: možnost letu, hračky, větve na okusování, kontakt s člověkem.
• Prevence nemocí: pestrá strava, dostatek pohybu a světla, čistota.
• Nejčastější problémy: obezita, otravy, stres, paraziti, záněty dýchacích cest.
• Veterinární péče: při změně chování, ztrátě chuti k jídlu nebo potížích s dýcháním je nutná návštěva veterináře specializovaného na ptáky.

Zajímavosti

• Papoušci dokážou napodobovat lidskou řeč i zvuky prostředí.
• Jsou velmi inteligentní – potřebují hračky, hlavolamy a podněty.
• Některé druhy se dožívají desítek let, a stávají se tak celoživotními společníky.
• Mají výborný zrak a vnímají i UV spektrum
• Ptáci komunikují nejen zvuky, ale i postojem těla, pohybem hlavy a opeření.

Exotické ptactvo je nádherné a obohacující, ale vyžaduje více péče než tradiční drůbež. Pokud uvažujete o pořízení papouška, začněte s menšími druhy a postupně se seznamujte s jejich potřebami. Správná strava, prostředí a kontakt jsou klíčem ke zdravému a spokojenému životu vašeho opeřeného kamaráda.