Proč si chovatelé tolik oblíbili toto zvláštní zvířátko? Zjistěte to i Vy a nechte se pro jejich chov nadchnout.
Perličky se před domestikací původně procházely po stepích Afriky. K zdomácnění této drobné drůbeže docházelo díky starým Egypťanům už 3 tis. let před naším letopočtem. Oblíbenost perliček i po tisíciletích přežívá. Co je na nich tak ojedinělého?
Maso a zase maso
Odpověď je jednoduchá. Maso. Má ojedinělou chuť s aromatem připomínající divočinu. Podíl tuku v mase je menší než u ostatní drůbeže. S obsahem tuku u masa perliček můžete hýbat. Pokud perličkám omezíte pohyb (dáte je do menšího výběhu), budou více zatučněné. Na podzim mívají perličky také více tuku, protože se jejich těla připravují na zimu.
Nezapomínejte na vejce
V kuchyni můžete využívat i vejce, která s porovnáním s vejci ostatní drůbeže nabývají na zajímavosti. Mají značně silnější skořápku, což je znakem delší trvanlivosti vajec a menšího rizika poškození vejce. Uvádí se, že mohou za správných skladovacích podmínek vydržet až 11 měsíců.
Chuťově jsou více aromatické (stejně jako maso) a mají velký žloutek. Vajíčka vzhledem k jejich velikosti stačí vařit kolem 4 minut. Uvařená jsou na chuť velmi jemná a doslova se rozplývají na jazyku.
Snáška perliček
Vejce perliček od ostatních rozeznáte poměrně snadno. Skořápka má světle hnědý odstín s tmavě hnědými skvrnami. Snáška perliček má během roku výkyvy. Snášejí nečastěji od března do srpna. Za jedno snáškové období Vám dají kolem stovky vajec. Každé má hmotnost 40 - 50 g.
Může se stát, že během snáškového období počet sbíraných vajíček najednou poklesne. Nevěste hlavu. Perličky rády zanáší, proto se stačí porozhlédnout po místech, kam by mohly perličky snášet.
Pokud se Vám stane, že začnou zanášet, stačí jim v hnízdě ponechat nějaká jejich vejce, nebo vytvořit podkladky odpovídající velikosti a vzhledu.
V dalším článku Vám přineseme triky a rady jak o perličky pečovat a co vše jim zajistit.
