O včelách se učí každé školní dítě, leckdy se s tímto malým a velmi užitečným tvorečkem setkají už i děti v mateřské škole. Vždyť i napínavé dobrodružství včelky Máji a jejího kamaráda Vilíka jsou světově známá a nejednu zvídavou dětskou hlavičku zajímá, jak vlastně včely žijí, jak bydlí, co jedí, jak vůbec přicházejí na svět a proč existuje jen jedna matka pro tisíce včel. Proč vůbec dostala včelí matka tak honosné přízvisko a říká se jí včelí královna? Je vůbec takového jména hodna?

Královna bez koruny

Termín včelí královna patří každé dospělé pářené včele, která žije ve včelím společenství a obvykle je tedy matkou většiny, ne-li všechny včel. Včelí královnou se stane jen taková larva, která byla dělnicemi speciálně krmena, aby se stala pohlavně dospělou. V každém úlu pak existuje pouze jedna královna, kterou ostatní včely zuřivě chrání a ve všem jí následují. Dělnice tak nikdy nekrmí dvě a více včel najednou, vyberou si vždy pouze jednu vyvolenou. Co patří k úlohám včelích matek a jaká je ve včelstvu tedy jejich role?

• Klást vajíčka a zaručit jejich dostatek.
• Rojit se a mít tak co nejvíce včelstev.
• Provádět zásnubní lety.
• V případě potřeby musí zabít své sokyně.

I včelí královnu je potřeba občas v úlech vyměnit za novou.

Vznik matky

Existuje mnoho podnětů, proč se celá kolonie včelstva najednou v danou chvíli rozhodne vychovat svou matku. Zde jsou nejčastější tři, které se ve včelích úlech vyskytují nejčastěji:

• Rojení včel. Rojení včel je jakýsi přirozený způsob, jak se včelstvo samovolně množí. V tuto chvíli nejde o množení samotných včel, ale celého včelstva za účelem postavení nového úlu. Pokud se včelstvo rozhodne k vyrojení, musí si vychovat tzv. nové mladé matky. K tomu jim slouží matečníky. Jakmile se nová matka vylíhne, ta dosavadní vyletí z úlu ven a začne hledat nové místo, kde by se mohla spolu s dělnicemi nově zabydlet.
• Ztráta matky. Občas se samozřejmě může stát a stává, že se matka ze včelstva ztratí. Většinou k tomu dochází při kontrole úlu, protože by všechny včelařovo zásahy do samotných úlů měly být omezeny jen opravdu na ty nejnutnější. Matka může být totiž při nich omylem rozmáčknuta. To pak trvá opravdu jen pár minut, než ostatní včely zjistí, že je jejich královna fuč, ty si pak z mladých larev dělnic vychovají matkou jinou.
• Špatná matka. I to se bohužel stává. A pokud je včelstvo se svou dosavadní královnou nespokojeno, velmi tiše ji vymění za jinou. V praxi to pak vypadá tak, že stará matka naklade pár mističek, zůstane dál v úlu a vyčká, než začne klást i její dcera, jakmile se to podaří, začnou se dělnice starat o dceru – novou matku a stará matka umírá.

Ve včelstvu chovaném včelařem se královna dožívá maximálně dvou až tří let.

Délka života

Pokud se budeme bavit o včelí královně v přírodě, tedy té, která žije bez pomoci včelaře, dožije se klidně i 5 let, obvykle však umírá ve třech letech. Včelaři své královny nejčastěji obměňují cca po dvou letech, neboť klesá její potenciál – matka ztrácí feromon. Ovšem v říši hmyzu můžeme takový věk včelí matky považovat za výjimečný, neboť dokáže denně naklást až 2 000 vajíček, tak si schválně sami spočtěte, kolik je to vajíček za rok a kolik potom teprve za roky dva.

Odchov královny

Odchovem královny je myšlen proces, kdy se včelař stará o mladé oplodněné dělnice, aby z nich postupem času vyrostly královny. Důležité při tomto procesu je to, aby se uvnitř úlu vytvořilo vyrovnané včelí společenství. Nejčastěji se při odchovu používá tzv. Doolittleova metoda, která spočívá v tom, že umožní mladým včelám, aby si našly samy své místo v úle, takže včelař do samotného rozdělení vůbec nezasahuje. Jediné, co včelař potom musí udělat je, zajistit ze stávajícího včelstva oddělek do nového nástavku a rámku, které má v úle připraveny.

A co vy, přáli byste si být včelí královnou nebo raději zůstanete tím, kým jste?