Počkat...mají husy zuby?

Ačkoli se může zdát, že husy mají zuby, jejich zuby nejsou skutečné, resp. nejsou to takové zuby, které známe od lidí nebo jiných zvířat. Zuby těchto vodních dam jsou falešné, protože nemají sklovinu ani žádnou ochrannou vrstvu pokrývající běžně zuby savců. Takže se nedá přímo mluvit o zubech v takové podobě, jaké je známe, ale mluvíme zde pouze struktuře podobné zubům.

Není zub jako zub

Ne, husy opravdu skutečné zuby nemají. Mají pouze struktury podobné zubům, a to jak na okrajích zobáku, tak i na jazyku. Můžeme se ovšem o nich bavit třeba jako o falešných zubech. Jsou to dlouhé, pilovité řady výčnělků, kterým chybí sklovina, proto nejsou tak pevné a tvrdé, jako tyl lidské. Nicméně to však neznamená, že by byly tyto falešné zuby kašovité nebo měkké, naopak jsou extrémně ostré a přizpůsobené k trhání a řezání potravy.

Fungují jako zuby u lidí nebo jiných savců, ale potravu tyto výčnělky nežvýkají, ale trhají a krájí na kousky, když se chce husa najíst. A vzhledem k tomu, že se husy živí tvrdým obilím, krmnými směsi, vodní vegetací, rybami a malými savci, pomáhají jim tyto špičaté chrupavky potravu nejprve uchopit a později natrhat, než ji spolknou.

Vypadají jako zuby, ale pravé zuby to nejsou.

Ostnatý jazyk

Pokud se vám to podaří a otevřete husí tlamu a podíváte se na jazyk, všimnete si pilotových řad zubů. Jakkoli to vypadá divně a hrůzostrašně, tyto struktury zubů připomínající pilu hrají klíčovou roli v krmných zvyklostech a návycích všech hus. Husy se živí především tvrdší potravou, takže zuby jim pak pomáhají potravu natrhat. Pokud by zuby na jazyku chyběly, nenažerou se. Další výhodou zubů na jazyku je to, že husám pomáhají kořist v tlamě udržet. Dost často totiž loví živou kořist, včetně ryb a nebýt zubů, kořist by jim pláchla.

Útočnost hus

Husy nejsou od přírody násilná ani zlomyslná stvoření, jsou pouze extrémně teritoriální. Nemají rádi nikoho ve svém prostoru a nebojí se tento prostor bránit tím, že na vetřelce útočí. Mohou létat a utíkat za lidmi, které vnímají jako hrozbu.

V období rozmnožování mohou být zvláštně nebezpečné. Samice budou bránit hlavně svá vejce a samci budu hlídat zase husy. Před útokem většina hus na oběť nejprve upřeně zírá, pak začne natahovat krk a pak už se jen s roztaženými křídly proti vám rozběhne. Přísloví: „ony se Tě bojí víc než Ty jich“ u hus v žádném případě neplatí.

I s tvrdou pšenicí si husí "zuby" hravě poradí.

Bolí husí kousnutí?

Věřte, že bolí, a ne málo. Je to hlavně proto, že jejich „falešné“ zuby jsou velmi ostré a tvrdé jako kost. Je to především proto, že jimi husy útočí na své cíle, kterými se chtějí zrovna nasytit. Husí kousnutí vám může způsobit ošklivé modřiny a rány, zvláště pokud by na vás zaútočilo několik hus naráz. Určitě se proto raději nepřibližujte k agresivním husám, které sedí právě na vejcích nebo se starají o svá mláďata, ty bývají totiž nejnebezpečnější.

Shrnuto, podtrženo, husy opravdu na rozdíl od jiných ptačích druhů zuby mají, ale ne takové, na jaké jsme běžně zvyklí. Zuby divokých a domácích hus jsou vhodné spíše k trhání potravy než k jejímu žvýkání.