Všichni kuři jsou všežravci, živí se především rostlinnou potravou a důležitým doplňkem v jejich stravě je i potrava živočišného původu. Správná výživa je to, co vytvoří u vaší drůbeže odpovídající kondici a ovlivní její zdravotní stav. Samotné složení krmné dávky je potom důležité pro vysokou produkci vajec, oplození vajíček a zdravý růst mláďat. Jak vůbec dokáže drůbež krmivo vnímat? Jakými smyslovými orgány se slepice řídí a orientuje v prostoru?

Trávení drůbeže

Drůbež má krátkou trávicí soustavu, proto také výměna všech živin musí probíhat velmi intenzivně. V porovnání se savci jsou slepice rychlejší v trávení, ale i ve vstřebávání a využívání živin a minerálních látek. Pro slepice to ovšem představuje značnou nevýhodu, hlavně potom, pokud jim do jídelníčku zařadíte hůře stravitelná krmiva – zbytky z kuchyně. Dbejte proto na správné sestavení jídelníčku i pro své slepice, dozajista se vám odmění.

Světlo = oči

Drůbež se při hledání potravy řídí především svým zrakem a hmatem. Pomocí chutě a čichu se orientuje jen zřídkakdy. Proto, aby slepice mohly najít krmivo pomocí svých očí, je potřeba světla. Množství přijatého krmiva a tím i přírůstek mláďat a produkci vajec výrazně ovlivňuje doba, po kterou může zvíře zobat. Zajistěte proto dostatek světla i v kurníku, aby slípky mohly zrní vesele zobat navečer nebo v případě nepříznivého počasí, když jsou schované před deštěm.

Zrak je pro slípky tím nejdůležitějším smyslem, zajištěte jim proto dostatek světla.

Smyslové orgány

Využívají slepice stejné smyslové orgány jako člověk? K čemu slouží slepici zobák a k čemu zase její oko? Slyší vůbec slepice?

• Oči. Oko má drůbež podstatně větší než savec. Zorné pole má díky postrannímu postavení očí široké, je ovšem ploché, a tak umožňuje jen omezené zaostřování. Slípka dává přednost větším částicím krmiva a ty malé sezobává až nakonec. Budete se možná divit, ale pipky mají dobře vyvinuté barevné vidění. Přednost dávají škále od žluté po červenou, lákavá je pro ně také barva zelená.
• Hmat. Jak používá drůbež hmat? Velmi jednoduše. Uchopením krmiva do zobáku zjistí drůbež především konzistenci krmiva. Většina drůbeže dává přednost hrubším a tvrdším krmivům než těm rozmělněným nebo nadrceným.

• Chuť. I chuťový orgán hraje u drůbeže při výběru krmiva velkou roli. Slepice dokáže rozeznat hořkou, sladkou i kyselou chuť. Drůbež dává přednost nahořklému krmivu před kyselým, zatímco vodní drůbež nahořklá krmiva přijímá s menší radostí.
• Čich. Nosánek a s ním spojený čich má drůbež vyvinutý velmi slabě a při hledání potravy ho téměř nevyužívá. Dejte si tedy pozor na plesnivé, shnilé a zkažené krmivo, to vaše slepice rozhodně nepozná. Zbytečně si tím zaděláváte na zdravotní problémy nosnic.

Pro kus dobrého žvance dokážou slepice cokoliv.

• Sluch. U ptáků je velmi dobře vyvinutý. Jestliže ovšem budete hledat uši nebo ušní boltce, nenajdete je. Ty jsou nahrazeny pohyblivostí krku, který umožňuje rychle otáček hlavou do míst, ze kterého přicházejí zvuky. Pokud budete na holky volat hlubším hlasem, zvyknou si na něj a přiběhnou k vám na každé vaše zavolání.

Dnes jsme vás přesvědčili, že i drůbež používá své oči, zobák a chuť, stejně tak jako lidé. Buďte proto pozorní a vnímejte slepičí potřeby s láskou, stejně jako ty vaše.