Na rozdíl od Velké Británie, kde kroužky a samotná identifikace výstavní drůbeže povinná není, u nás ale i v celé Evropě a v mnoha dalších zemí světa kroužkování a číslování vystavované drůbeže povinností je. Pokud chováte pár kousků slepiček pro svou vlastní potřebu a dokážete si holky od sebe navzájem dobře rozeznat, kroužky vlastně vůbec ani používat nemusíte. Ale ti z vás, kteří by se někdy rádi vydali na chovatelskou výstavu, kroužky jako identifikaci svého chovu využívat chtě nechtě musí. Jaký mají kroužky další význam, co označují a kde se vůbec takový kroužek poprvé objevil?

První kroužek

Tak, jako se zřejmě nikde nedozvíme, zda bylo první vejce nebo slepice, stejně tak nikdy nebude odhaleno, kde a kdo použil první slepičí kroužek. O jeho prvním použití se můžeme tak jen dohadovat a spekulovat. Nicméně existuje mnoho hmatatelný a dobře zachovalých důkazů o archeologických nálezech předmětů kruhového tvaru o velikosti průměru 8 až 16 mm datovaných do 14. století.

Co, proč a jak?

Není kroužek jako kroužek. Každý kroužek má přesně dáno, co musí obsahovat a ani barvu si nemůže chovatel vybrat podlé své neoblíbenější. Víte k čemu slouží číslo uvedené na kroužky, jaký materiál je použit k jejich výrobě a proč jeden rok můžete vidět kroužky bílé a druhý zase černé?

Správně zvolený kroužek nebude slepici ani malý ani velký. 

• Materiál. Dříve se používaly hlavně kroužky hliníkové nebo ze železa. Dnes se většinou používají plastové nebo se u jejich větších velikostí materiálu spolu kombinují. Mladé kuřice a kohouti se kroužkují ve věku od 10 do 12 týdnů, vodní drůbež potom od 5. týdně věku.
• Barva. I barva je u kroužků velice důležitá a určují jí jednotně členské státy EU. Střídá se mezi sebou neustále dokola šest barev, a to zelená, šedá, bílá, černá, žlutá a modrá. Co daná barva, to jiný rok. Rok 2018 je například ve znamení barvy modrý, ten příští bude rokem zeleným a rok 2020 bude nosit barvu šedou.

Pomocí kroužků od sebe bezpečně oddělíte mladé kuřice od starších nosnic.

• Obsah. Každý kroužek použitý k označení drůbeže MUSÍ obsahovat: ochrannou známku uznaného chovatelského svazu, kód země odkud chovatel a drůbež pochází, číslo velikosti použitého kroužku, ročník vylíhnutí drůbeže, unikátní identifikační číslo zvířete.
• Velikost. Nejmenší kroužek má velikost – průměr 9 mm, největší potom 27 mm. Při označování slepiček se většinou používají kroužky o dva milimetry menší kroužky než při kroužkování kohoutů. Při výběru velikosti je nutné být obezřetný, protože jedinec opatřený nesprávnou velikostí se na výstavách neposuzuje. Velikost použitého kroužku je u každého druhu drůbeže stanovena předpisem a je nutné se těmito předpisy řídit.

1. Ochranná známka uznaného chovatelské klubu, 2. kód země, 3. číslo velikost kroužku, 4. ročník vylíhnutí, 5. identifikační číslo drůbeže

Správné nasazení

I kroužkování hrabavé drůbeže se neobejde bez určitých pravidel, které je nutné vždy dodržet. Jaká pravidla máme na mysli a na co si dát před každém novém nasazením kroužku pozor?

① Kroužky se u hrabavé drůbeže navlékají vždy na pravý běhák.
② Čísla vyryta na kroužku musí vždy základnou směřovat k trupu slepice.
③ Kroužek nejsnáze navléknete, když sevřete přední prsty a šroubovitým pohybem posouváte pomalu kroužek přes kloub a zadní prst lehce přitlačíte dozadu směrem ke končetinám - běháku.
④ Pokud máte při navlékání potíže, můžete běhám namazat špetkou idulony nebo kuchyňského oleje.
⑤ Každý kohout musí mít kroužek nad ostruhou, je nutné tedy sledovat jeho růst a kroužek přes ostruhu včas přetáhnout.

Neokroužkovaná nebo se špatně nasazeným – prasklým kroužkem drůbež na výstavu nepatří a nemůže být ohodnocena. Jestliže ale chováte slepičky pro své potěšení, nedělejte si s velikostí nebo barvou kroužku žádnou hlavu, stačí totiž, abyste se ve svém stylu kroužkování orientovali vy sami.