Bergští kokrháči aneb když je kokrhání osudové

Begrští kokrháčí patří k těm plemenům slepic, které by si měl pořizovat pouze ten chovatel, kterému slepičí kdákání a kohoutí kokrhání nevadí za žádné situace. Kohouti jsou totiž proslulým svým hlasitým, ale také hlubokým a vytrvalým kokrháním, takže pokud jste se svými sousedy takříkajíc na nože, chov těchto slepic přenechejte raději někomu jinému. A právě i díky obtěžujícímu kokrhání se bergské slepičky chovají jen zřídkakdy a jsou tak téměř na pokraji vymření.

Sladký domov

Přesný původ těchto výhradně černých slepiček není tak zcela zmapován. O počátku tohoto plemene koluje mezi chovateli hned několik pověstí a legend. Jedna z nich praví, že kokrháče přivezl do bergské země nacházející se v Německu z válečných cest jeden nejmenovaný kníže. Jiná legenda zase říká, že o zrod kokrhajících slepic jakožto „zvěstovatelů Pána Boha“ svět vděčí mnichům. Takže teď je na každém z váš, čemu budete věřit více.

Znaky kokrháčů

Kromě hlasitého kokrhání, které pokud byste změřili na časomíře je až pětkrát delší, než u jiných plemen se tyto slípky vyznačují těmito vlastnostmi:

• Hlava. Přiměřeně velká kohoutí hlava k tělu se pyšní vzpřímeným hřebenem, u slepiček můžete pozorovat lehce poléhavý hřeben. Nejdominantnějším znakem na hlavě jsou bílé ušnice, které zajistí snášku vajec s bílou skořápkou.

Kvalitních vajíček dosáhnete jen kvalitní stravou.

• Tělo. Kokrháči se mohou především pochlubit svým hrdě drženým tělem. Nápadným znakem může být také protažení celého těla do tvaru válce a mírně vyklenutá záda. Kohoutí tělo samozřejmě zdobí dlouhá ocasní pera padající kolikrát až na zem.
• Zbarvení. Toto, dnes již vzácné, plemeno se vyskytuje pouze v jednom jediném barevném rázu, a to výhradně černém a zlatohnědě kropenatém. Váha dospělých kohoutů se může vyšplhat až na 3,5 kg, slepička potom váží o něco méně, tedy kolem 2,5 kil.

Chov hlučných slepic

Begrští kokrháči patří k těm slepičkám, které si zachovaly své původní vlastnosti, a to temperamentní povahu a schopnost rychle reagovat na své okolí a hlavně nebezpečí. Co dalšího je pro chov těchto hlasitých slepic charakteristického?

• Péče. Svou velkou hmotností se dobře cítí ve velkém výběhu. Pokud k nim budete jako chovatelé přistupovat s láskou a klidem, dají se velmi dobře ochočit.
• Krmivo. Pokud je budete chovat ne velkém travnatém prostranství, dokážou ho také dobře využít a potravu si najdou samy. Zelené krmení bude hlavní složkou jejich potravy, ale ani krmná směs podávaná navečer by neměla v krmítkách nikdy chybět.

Rodnou zemí kokrháčů je Německo.

• Užitkovost. Chovatelé uvádí, že snáška není nijak zanedbatelná. Slepičky se tak mohou chlubit až 180 ks vajec za rok o hmotnosti kolem 60 g. Barva skořápky snesených vajec je vždy bílá. Zdrobnělé slepičky snášejí vajec o něco málo, a tedy 120 ks vajec během jednoho roka.

Jednička v kokrhání

Kokrhání se u tohoto plemene řadí, o se týká plemenných znaků na místo číslo jedna. Kohoutí kokrhání má i svůj pravidelný řád, které se všichni kohout drží do posledního puntíku. Každé kokrhání začíná na hlubokých tónech, potom pomalu stoupá do výšky a na konci opět padá do hlubin. Kohoutí kokrhání patří opravdu ke světové raritě, proto jsou i předurčeni k účasti na nejrůznějších závodech v této disciplíně.

Máte zálusk na bergskou slepičku, i přesto, že vás možná nechání nikdy pořádně vyspat? Pak můžete oslovit předsedu klubu bergských slepic, kterým je pan Ulrich Krueger z Německa.