Krmení drůbeže siláží: proč a jak?

Je kukuřice, jetel, vojtěška nebo slunečnice denním chlebem vašich slepic? Pak se nejedná o nic jiného než o plodiny, ze kterých lze snadno pomocí silážování vyrobit takové krmivo, které si uchová více živin a minerálů než před samotným procesem. Podáváním té správné siláže můžete tedy zvýšit nejen produkci vajec vašich nosnic a zkvalitnit také maso slepic chované pro výkrm. Otázkou zůstává, zda je silážování možné provádět i u malochovu, tedy běžně na každém české dvorku. Co myslíte?

Siláž je…........

Silážování je proces, při kterém dochází ke konzervaci krmiva. Lze celý tento postup zpracování plodin také přiřadit k obyčejnému sušení sena, při kterém se tráva defacto také konzervuje. Celý průběh silážování musí ovšem probíhat bez přístupu vzduchu a konzervace vybraných plodin se uskutečňuje na základě působení kvašení cukrů obsažených ve vybraných plodinách. Čím více cukrů tedy plodiny obsahuje, tím pro silážování vhodnější. Pokud je pak siláž provedena špatně velmi nepříjemně páchne a pro drůbež je nepoužitelná, neboť si ji zvíře prostě z krmítek nevezme.

Silážovatelné plodiny

Existují plodiny, které se k silážování hodí více a které méně. Lze použít všechny, ovšem výsledek se bude lišit a slepice si vždy pochutná jen na kvalitní siláži, ostatní si třeba ani nevšimne. Co tedy silážovat vždy a co raději nechat pro jinou věc?

Na jeteli i slunečnici si vaše kuřice pochutnají opravdu skvěle. 

• Lehký proces. Nejvhodnější pro siláž jsou bramborové hlízy, řezanka kukuřice, řepa ve své době sklizně, otevřené květy slunečnic alespoň na 10 %, hrách a samozřejmě řezanka pšenice.
• Náročnější. K méně použitelným plodinám se řadí veškerý luční porost, krmná kapusta, jetel na začátku května, a jarní vikev ještě před počátkem pátého měsíce.
• Nejméně silážovatelné. Vojtěšku, mokřady a kyselou trávu raději na siláž vůbec nepoužívejte. Drůbež by vám ji stejně odmítla žrát a vaše práce by tak přišla vniveč.

Domácí silážování

I v domácích podmínkách lze vyrobit kvalitní a chutnou siláž pro svoji chovanou drůbež. Ovšem nutno napsat, že to není práce pro nezkušeného chovatele. Takže co je nutné vědět a jak samotnou konzervaci plodin doma zvládnout? Zkuste toto:

Silážování kukuřice je pro zemědelce nelehký úkol.

① V době výsadby musíte nejprve vysadit a pak sklidit plodiny pro silážování, pokud se k nim tedy nedostanete jiným způsobem.
② Řezanka (např. celá rostlina kukuřice, která se předem musí nařezat) píce by neměla než 35 mm. Čím je kratší, tím bude výsledný efekt lepší.
③ Dále si připravte vzduchotěsnou a vodotěsnou nádobu – třeba velký sud.
④ Nádoba musí být chráněna před mrazem, takže ji umístěte tam, kde mráz nemá šanci.
⑤ Na dno začnete pomalu upěchovávat řezanku.
⑥ Tento postup dělejte po dobu 5 dnů, než důkladně naplníte celou nádobu až po okraj.
⑦ Nádobu pořádně uzavřete a zajistěte teplotu v místnosti kolem 25 až 27 °C.
⑧ Po 6 týdne odklopte víko a začnete se zkrmováním siláže.

Tabulka znázorňuje délku řezanky u jednotlivých plodin vhodných k silážování.

Poklad z přírody

Ano správně, je jím kukuřičná siláž, která je díky svému složení bohatá na energii a je tedy cenově nejvýhodnějším zdrojem energie pro vaši drůbež, ale i jiná hospodářská zvířata. Dlouhodobé studie potvrdily, že při krmení kvalitní kukuřičnou siláží je možné v krmné dávce pro nosnice plně nahradit veškeré obiloviny jako je třeba pšenice nebo ječmen. Mějte na paměti, že při krmení siláže, je nutné používat jen krmítka vyrobena z pozinkovaného materiálu nebo taková, která odolají vůči působení kyseliny mléčné.

Tak co, chovatelé, nalomili jsme vás natolik, že už sháníte, kde byste mohli sehnat řezanku lehce silážovatelných plodin? Jen s chutí do toho, není lepší strava pro vaši drůbež než ta vyrobena hezky podomácku.