První líhně aneb napříč jejich historií

Že inkubace vajec a posléze i jejich líhnutí není nic nového pod sluncem, věděli už staří Egypťané, kteří své první vejce dávali líhnout do blátivých chatkách nejméně před 3000 lety a ani Číňané nijak nezaostávali, ti uměli líhnout z vajec kolem roku 250 př. n. l. Další konkurenti se k průkopníkům líhně přidali téměř hned a nebyli to žádný troškaři, posuďte sami. Rok 1896 a jistý Charles Cyphers vynalezl velkokapacitní líheň, do které šlo umístit až 20 000 kachní vajec. Jak to ale s líhněmi bylo dál a patří opravdu k nezbytné součásti chovu nebo se může chovatel obejít i bez ní?

Čínské slepice

Stejně jako Egypťané používali k líhnutí místnosti, ve kterých spali a dále teplo ze shnilého hnoje, tak ani Číňané nevymysleli nic jiného. Každá místnost měla samozřejmě pečlivě vyvinuté větrání, takže se dala rychle ochladit a k zvýšení teploty používali otevřeného ohně a následně vejce pokládali do slámy nebo obráceného kužele, který byl z části pokryt popelem a na něm „seděl“ koš s vejci. Dokonce už i tehdy obraceli Egypťané i Číňané vejce dvakrát denně, moc dobře už tenkrát věděli, že pokud to neudělají, tak se embryo přilepí na skořápku a zahyne. Je prokázáno, že taková jedna egyptská nebo čínská rodina dokázala ročně prodávat až 30 000 kuřátek týdně.

Přehlídka "starých" líhní.

Evropský pokrok

A pokud si myslíte, že Evropa v tu dobu zaostávala, tak jste na omylu. Už v polovině roku 1600 si moc dobře Evropani uvědomovali úspěšnost líhnutí vajec jiných civilizací a samozřejmě, že nechtěli zaostávat ani zde, a proto se začali objevovat i první publikace o tom, jak líhnout a chovat slepice všeho druhu kdykoliv v roce. Zda bylo první vejce nebo kuře je otázka, která rozděluji lidi na dva tábory, a proto se jí tentokrát vyhneme, ale jistě vám bude zajímat, jaké vlivy vůbec vedly Evropu k domestikaci kuřat. Pár jich proto prozradíme, a tedy:

• Kohoutí zápasy. Jedním z prvních vlivů domestikace slepic byly kohoutí zápasy, které vedly k rozšíření drůbeže po celém světě. Mnoho biblických veršů se týká právě i slepic a kohoutů. Chov a výběr kuřat v průběhu staletí vedl k asi 350 kombinacím fyzických rysů známých dodnes.
• Vysoká produkce vajec. Že dobře vyživovaná, a především zdravá slepice ve správném prostředí dokáže ročně snášet průměrně až 300 vajec, věděli opravdu už dávno před naším letopočtem. Lidé si byli také jistě, že schopnost snášet vejce je automatická a nevyžaduje přítomnost kohouta.

Novodobé líhně nabízejí určitě větší komfort pro chovatele i samotné vajíčko.

Americká vynalézavost

První patent amerického inkubátoru uhelné lampy byl udělen roku 1844, šťastným vynálezcem se tehdy stal Lyman Byce. Až roku 1892 byl používán všemi farmami v okolí, pak přišla na scénu společnost Ertel Co. a její zakladatel, který postupně začal vynalézat a patentovat kompletní řady drůbežích inkubátorů. Jeho vynález, který potřeboval k fungování horkou vodou a petrolejovou lampu, zaručoval rovnoměrné teplo v celé líhni, a tedy i možnost líhnutí slepičích, husích i kachních vajec. George Ertel garantoval, že inkubátor Victor zůstane teplý po celou dobu a že vejce zkrátka vylíhne. Už tehdy byl inkubátor opatřen tepelnou lampou, teplou vodu, regulátorem vlhkosti a podnosy určené pro správné držení vajíček.

Od prvních líhní jistě uplynulo stovky let a líhnutí vajec se tak stalo pro mnohé chovatele zábavným a velice jednoduchým koníčkem, nicméně nejlepší líhně řízené počítačem a se 100 % úspěšností zatím vynalezené nebyly a možná bude trvat dalších 3000 let, než se někdo odváží takovou líheň vůbec uvést do provozu a za svým rozhodnutím si pevně stát.