Krůty: Kompletní průvodce chovem pro začátečníky i zkušené chovatele

Krůty (latinsky Meleagris gallopavo) patří mezi největší druhy domácí drůbeže na světě. Původně pocházejí z Jižní a Střední Ameriky, kde je chovali už dávní Aztékové a Mayové. Do Evropy se dostaly v 16. století díky španělským mořeplavcům — a od té doby se staly běžnou součástí hospodářství i kuchyně.

Na rozdíl od slepic jsou krůty:

• větší, těžší a silnější,
• mají výrazný pohlavní dimorfismus (krocani jsou mnohem mohutnější než krůty),
• jsou inteligentní a zvědavé,
• mají citlivější trávení,
• a vyžadují více prostoru a kvalitnější krmivo.

Typickým znakem krůt je:

• lalok (převislá kůže na krku),
• kožní výrustek nad zobákem,
• holá hlava, která mění barvu podle nálady,
• a u krocanů také vous – chomáč tuhých brků na hrudi.

Krůty jsou dnes chovány hlavně pro maso, které je dietní, jemné, bohaté na bílkoviny a vhodné i pro děti nebo seniory. Zároveň ale existují i hobby chovy, kde krůty slouží jako zajímavé, klidné a společenské zvíře, které se dá snadno ochočit.

Jaké krůty vybrat?

Při výběru krůt je dobré zvážit, zda je chcete chovat hlavně pro maso, na výkrm, nebo jako zajímavé zpestření dvorku.

Krůty se obvykle dělí do tří skupin:

Lehká plemena

• Rychle rostou a dobře se pohybují ve výběhu.
• Jsou odolnější a méně náročná na prostor.
• Vhodná pro menší zahrady a hobby chovy.
• Příklady: bronzová krůta, norská krůta.

Bronzová krůta

Střední plemena

• Ideální kompromis mezi růstem, spotřebou krmiva a velikostí.
• Dobře se hodí pro začínající i pokročilé chovatele.
• Příklady: širokoprsá bronzová, širokoprsá bílá.

Těžká plemena

• Dosahují nejvyšší jateční výtěžnosti.
• Rostou velmi rychle, ale vyžadují více prostoru a kvalitní krmení.
• Vhodná hlavně pro výkrm.
• Příklady: BIG 6, Hybrid Converter.

Bydlení pro krůty

Krůty jsou výrazně větší a těžší než slepice, a proto potřebují mnohem více prostoru, čerstvého vzduchu a suché prostředí. Jsou to ptáci, kteří se rádi pohybují, mají silné nohy a přirozeně vyhledávají vyvýšená místa k nocování. Pokud mají málo místa nebo vlhko, rychle se to projeví na jejich zdraví i růstu.

Doporučený prostor

• v kurníku: alespoň 1 m² na kus
• ve výběhu: ideálně 10–20 m² na kus
• výška kurníku: minimálně 2 metry, aby se krůty mohly pohodlně pohybovat a skákat na bidla

Co by měl mít kurník pro krůty

• pevná a široká bidla – ideálně níže než u slepic, aby si krůty neporanily nohy
• suchá podestýlka - hobliny nebo sláma (vlhká podestýlka je živnou půdou pro bakterie a parazity)
• dobré větrání bez průvanu
• prostorný výběh s trávou pohyb zlepšuje kondici i kvalitu masa

Krůty špatně snášejí vlhko — suchý kurník je základ prevence nemocí, zejména respiračních potíží a histomonózy. Čím sušší a prostornější prostředí jim dopřejete, tím zdravější a spokojenější budou.

Krmení krůt

Krůty mají oproti slepicím výrazně vyšší nároky na bílkoviny, minerály a celkovou kvalitu krmiva. Je to dáno jejich rychlým růstem, velkou tělesnou hmotností a citlivějším trávením. Nekvalitní, zatuchlé nebo plesnivé krmivo může u krůt způsobit vážné zdravotní komplikace — od zpomalení růstu až po otravy a úhyn.

Krůty proto potřebují cílené krmné směsi podle věku, dostatek čisté vody a pravidelný přísun minerálů.

Odchov krůťat

Krůťata jsou citlivější než kuřata a vyžadují pečlivější péči. Inkubační doba krůtích vajec je 28-30 dnů (podle plemene), ale i po vylíhnutí potřebují stabilní teplotu, sucho a kvalitní krmivo. Krůty navíc nebývají spolehlivé matky, proto se často využívá líheň nebo náhradní kvočna.

Co potřebují:

• teplotu 35 °C první týden, poté postupně snižovat,
• suché prostředí bez průvanu,
• kvalitní startovací krmivo,
• prevenci kokcidiózy.

Krůtě Brojlerové Big6

Nemoci krůt: na co si dát pozor

Krůty jsou náchylnější k nemocem než slepice. Nejčastější problémy, se kterými se chovatelé setkávají, jsou tyto:

Bičivka krocaní (histomonóza)

• žlutý pěnivý průjem, hubnutí, apatie
• prevence: čistý výběh, nestřídat výběh po slepicích, suché prostředí, dezinfekce
• více se o bičivce krocaní dočtete zde: "Bičivka krocaní: střevní onemocnění drůbeže"

Respirační onemocnění

• sípání, výtok z nosu, kašel, oteklé oči
• prevence: větrání bez průvanu, suchý kurník, kvalitní krmivo

Černohlavost (histomonóza)

• vážné parazitární onemocnění způsobené prvokem Histomonas meleagridis
• šíří se hlavně přes vajíčka roupů, která v prostředí dlouho přežívají
• apatie, zježené peří, hubnutí, žlutý a páchnoucí průjmem, u některých kusů může ztmavnout kůže na hlavě
• prevence: pravidelné odčervování, čisté prostředí a oddělený chov krůt od slepic

Kokcidióza

• krvavý trus, slabost, zpomalený růst
• prevence: suchá podestýlka, čisté napáječky, kokcidiostatika
• více o kokcidióze se dovíte zde: "Kokcidióza drůbeže: postrach kurníku"

Problémy s nohama

• způsobené rychlým růstem, nedostatkem minerálů nebo kluzkou podlahou
• prevence: kvalitní krmivo, minerály, neklouzavá podlaha

Chování krůt

Krůty jsou:

• společenské,
• zvědavé,
• citlivé na stres,
• náchylné na změny počasí.

Rády se drží ve skupině a potřebují klidné prostředí.

Výkrm krůt: jak dosáhnout kvalitního masa

Těžká plemena dosahují porážkové hmotnosti za 20–30 týdnů. Lehká plemena rostou pomaleji, obvykle 16–20 týdnů, ale jejich maso bývá jemnější.

Poslední měsíc výkrmu se doporučuje přidávat více obilí (pšenice, kukuřice) pro lepší chuť i strukturu masa.

Dostatek pohybu má zásadní vliv na kvalitu masa.

Porážka krůt

Porážka krůty je náročnější než u slepice, protože jde o velké a silné zvíře. Aby proběhla rychle a hygienicky, je potřeba:

• pevné zajištění krůty,
• ostrý nůž,
• škubačka nebo horká voda na spaření,
• čisté a hygienické prostředí.

Závěrem

Krůty jsou krásná, inteligentní a užitečná drůbež, která dokáže obohatit každý dvůr. Vyžadují sice více prostoru a kvalitní krmení, ale odměnou je chutné maso, rychlý růst a zajímavé chovatelské zážitky. S vhodným vybavením a správnou péčí zvládne jejich chov i začátečník.