Slepičářův světoběžník #12: Netradiční druhy drůbeže

Obecné zásady chovu, respektive odchovu a výkrmu tradičních druhů a užitkových typů drůbeže jsou rozpracovány šlechtitelskými firmami ale i laiků chovatelů do podrobných technologických postupů, s nimiž jste jako odběratelé jednodenních kuřat, kuřic, krůťat, kachňat či housat seznámeni. Pro další druhy drůbeže s potenciálem pro komerční využití je však zmiňovaných návodů poskrovnu a nabyté zkušenosti tak mohou mít pomyslnou „cenu zlata“.

Pižmovka

Pižmová kachna, čínská kachna, berbera nebo barbarie – to jsou zažité názvy pro domestikovanou formu pižmovky velké, která se vyskytuje v bažinatých oblastech Jižní a Střední Ameriky.

• Pižmovka velká. Pižmovka nebo také husokachna je skvělou užitkovou drůbeží. Husokachna je mezi drobnými chovateli oblíbená pro chutné maso s minimálním obsahem tuku, umění pást se i pro příkladnou starost o svá kachňátka.
• Barbaria. Zatímco názvy jako pižmovka velká, čínská kachna nebo berbera se užívají mezi zájmovými chovateli, barbaria je označení pro hybridní kombinaci, která se k nám začala dovážet z Francie bezmála již před osmdesáti roky. S intenzivním chovem tzv. husokachny se ale prakticky začalo až v devadesátých letech minulého století, kdy společnost JH Barbaria se sídlem v Jindřichově Hradci pravidelně importovala bíle zbarvené rodičovské kombinace R51 určené k masnému výkrmu a R61 pro produkci jater.

Bažantík

K zazvěřování honiteb se využívají nejen bažanti odchovaní v tradičních bažantnicích, ale i z farem.

• Chov. Základem zdárného odchovu bažantů je dostatek prostoru, zdravotně nezávadná napájecí voda a kvalitní krmení.
• Kuřátka. Vylíhnutá bažantí kuřata se expedují do připravených odchoven na podestýlce z drcené slámy, kde jsou zpočátku v kruzích pod elektrickými zářiči. Pod zdrojem je 35 až 36 °C, v hale se pak udržuje teplota asi o sedm až osm stupňů nižší. Od třetího týdne se teplota v odchovně snižuje, v pěti týdnech se bažantíci pouští do výběhu a za další tři týdny již mohou být stále venku. Jakmile mladý bažant přežije vlnu deštivého počasí, je vyhráno.

K chovu bažanta potřebuje opravdu velký prostor

Africký běžec

To, že první zmínka o založení faremního chovu pštrosa dvouprstého pochází z Afriky, asi většinu z nás nepřekvapí. Již méně známou informací je ale skutečnost, že s chovem tohoto největšího nelétavého ptáka na planetě za účelem produkce peří, kůže masa a vajec se začalo již v polovině 19. století. U nás se s komerčním chovem afrických běžců začalo v devadesátých letech minulého století.

• Chov. Pštrosi se chovají pro produkci masa a peří a proto jsou poráženi v cca 14 měsících - s výjimkou chovných ptáků a zvířat určených k dalšímu prodeji. Zvířatům je vždy potřeba zajistit dostatečný prostor pro pohyb, který je dán také legislativou (204/2008 Sb.). Nedostatečný prostor může být pro pštrosy velice stresující.
• Krmení. Základem krmné dávky rodičů je v závislosti na ročním období seno, senáž nebo zelená píce plus okopaniny a obiloviny. Kuřata se krmí 2-3x denně kompletní krmnou směsí označovanou jako PŠ1 a později směsí PŠ2. U jatečných ptáků je nutné hlídat příjem krmiva a krmné směsi, aby nedocházelo k jejich překrmování a nadbytečnému ukládání tuku, který je z dietetického hlediska nežádoucí. Náhlé změny v krmení způsobují zažívací potíže.