Pavlovské slepice: nejstarší ruské slepice

Jak již sám název napovídá, jméno těchto slepiček je odvozeno od názvu vesnice Pavlovo. Historie, a hlavně původ této až ornamentální slepice však dochován není. Přesto, že pavlovské plemeno bylo téměř počátkem 19. století téměř vyhynulé, existuje dnes celá řada chovatelů a nadšenců, díky kterým plemeno ještě stále žije a těší se i z dobrých výsledků v chovu. Co spojuje ty ruské slepičky a co je na nich obdivuhodné?

Královská slepice

Co říkáte, mohlo by být toto plemeno královské? Když se slepičce zadíváte do očí, zjistíte, že opravdu na vás až takřka královsky hledí. Existuje legenda, která o nich praví, že opravdu pavlovské slepice byly chovány na dvoře císařovny Kateřiny II. A dokazuje to nejen jejich královský pohled, ale i krásná a vysoká postava a jejich manžety a vousy na hlavě a kolem pařátů. Jejich opeřené nohy jim dávají jakési kouzlo, které není vidět u jiných plemen, proto se také pavlovské slepice často řadí mezi plemena okrasná.

Znaky pavlovských slepic

Pavlovské slepice lze bezpochyby zařadit mezi lehká plemena slepic se zvláštními znaky. Co na nich můžete obdivovat a čím že jsou pro chovatele tak zvláštní?

• Hlava. Hlavu mají pavlovské slepice plně vousatou a zdobí ji menší krátké manžety. Charakteristické pro ně je také velmi malý hřeben, který ani kolikrát pod chocholkou není téměř vidět. Není tedy divu, že ji někteří chovatelé označují za „slepičího pankáče“. Krk u pavlovek není příliš dlouhý, spíše je lehce zakřivený a po celé své délce je pokryt velmi bujnou podobou lví hřívy.

Černé tečky na peří pavlovek jsou vidět na míle daleko. 

• Opeření. Peří a celkové opeření pavlovek je výjimečné. Běháky pavlovek jsou peřím posety úplně všude, a to i na vnější a vnitřní straně pařátů. Ocas ruských slepic je též posetý peřím a to tak hustě, že z chvostu dělá jakýsi „ventilátor“ nebo „vějíř“.
• Zbarvení. Kresba opeření pavlovské slepice je stejně atraktivní jako její chocholka a na první pohled zaujme snad každého pozorovatel. Pavlovka je zkrátka slepička chována nejen pro maso a vejce, ale také pro ozdobu dvora. Její skvrnité zbarvení v podobě černých teček na zlatém nebo stříbrném pozadí mluví totiž za vše.

Hospodářský význam pavlovek

Pavlovská slepice je velmi odolný pták, který díky několika rysům může připomínat divokého tetřeva. Co dalšího stojí za zmínku a čím vás pavlovské slepice dozajista okouzlí a získají tak váš obdiv?

• Maso. Maso ruských slepiček se od ostatních slepic vyznačuje svojí jemností a aromatičností. Jeho chuť částečně připomíná zvěřinu - bažanta potom nejvíce. Vejce i maso od této slepičky je proto velice vhodné i pro alergiky, kteří jinak kuřecí maso ani vejce od běžných slepic jíst nemohou.

Odolné a velmi otužilé slepice pocházející z Ruska.

• Snáška. Pavlovka není žádný vyšlechtěný hybrid jako je Isabrown s vysokým potenciálem snesených vajec. Těšit se ale malinko můžete. Snesená vajíčka váží kolem 50 gramů, mají bílou skořápku a během roku si přijdete přibližně na 80 kusů.
• Odolnost. Za zmínku jistě stojí i otužilost těchto nevšedních krásek. Ani při teplotě -36 °C nevyžívají tyto slepice možnost nocovat v zatepleném kurníku a raději vždy volí koruny stromů nebo plot. A zdravotní komplikace? Věřte nebo ne, ale ani omrzlinami tyto pipky netrpí. Hold, co je z Ruska, snese všechno.

Čím se živí?

Jakékoliv potraviny, které směřují do krků například dominantám, leghornkám nebo i sussexkám mohou směřovat i k pavlovským slepicím. V teplejších měsících si větší část potravy dokážou ruské krásky najít samy, v zimě, kdy hrabání na pastvě není možné, je nutné holkám přidat jednu denní krmnou dávku navíc. V tento čas se také více zaměřte na vitamíny a minerály, které slípkám dodají dostatek energie, zahřejí je a ony tak přečkají zimu bez větší újmy.

Pavlovská slepice je sice vzácná, nicméně sehnat ji do svého chovu se vám může podařit na některé chovatelské výstavě. A pokud budete mít to štěstí, pak budete štědře odměněni neuvěřitelnou krásnou opeření, protože pavlovské slepice znamenají pro Rusy nejvíce.