Hamburčanka: selská slepice vytříbeného vzhledu

Kde hamburčanky vlastně vznikly není dodnes známo. O jejich původ vzniku se dělí Němci, Britové a Nizozemci a ani jeden národ nechce tomu druhému ustoupit. Jedno však jisté je. Hamburčanky jsou potomci kropenatých slepiček z pobřeží Severního moře. Původní chované plemeno bylo na počátku 18. století spíše známo pod názvem „Hamburgher“ a chovatelé slepice držely hlavně kvůli masu a výborné snášce. Čím dalším vás mohou tyto půvabné dámy překvapit?

Plemenné znaky

Typově se toto slepičí plemeno řadí mezi ta lehká. Díky jejich nenapodobitelné stavbě těla a netradičnímu zbarvení peří se hamburčanky derou na přední místa každé výstavy a mají tak nejednoho obdivovatele. Co je pro ně typické a čím se jejich tělo liší od jiných druhů slepic?

• Hřeben. Přímo nasazený hřeben růžicového tvaru se zaobleným, dozadu směřujícím trnem, to je hlavní znak této elegantní krásky.
• Běháky. Končetiny mají hamburčanky středně dlouhé a břidlicově zbarvené. Čím tmavší ráz slepičky, tím i běhám bude tmavší.
• Hmotnost. Dospělá nosnice váží od 1,5 do 2 kg. Kohout potom o půl až jedno kilo více a závislosti na svém zbarvení mohou mít různou velikost.
• Barevný ráz. U hamburčanek jsou evidovány tři barevné rázy – jednobarevný, tečkovaný a skvrnitý. Nejvíce rozšířenou a zároveň nejčastěji chovanou je hamburčanka stříbrně černě tečkovaná.

Slepička, která snese zaručené vajíčka s bílou skořápkou.

Zbarvení hamburčanek

Bohatě opeřené protažené tělo, vysoko zdviženou hruď a menší hlavu slepiček můžete spatřit pouze ve třech těchto základních barevných podobách:

• Jednobarevné. Pokud budete chovat hamburčanku s jednobarevným zbarvením bude mít peří vždy barvu černou, bílou nebo modře lemovanou. Jiná barva se u jednobarevného rázu nevyskytuje.
• Tečkované. Právě tečkované varianty hamburčanek jsou mezi chovateli nejznámější. Jedná se o tyto barvy teček – zlatě černě tečkované a stříbrně černě tečkované.
• Barevně skvrnité. Další ozdoba na peří hamburčanek mohou být různobarevné skvrny, někdy také nazývány jako pruhy. Konkrétně potom tyto barvy – stříbrné, zlaté, zlatě modré, žlutobílé a citronově žluté. Hamburčanky mají v závislosti na barevném rázu celkem tři různé velikosti, přičemž nejmenší a nejhezčí zvířata se vyskytují právě mezi skrvnitými.

Užitkové vlastnosti

Přesto, že je Hamburčanka spíše okrasným plemenem a svého chovatele naplňuje především svou krásnou, nezaostává nijak ani co se snůšky vajec týče. Při náležité péčí a zásobováním kvalitní krmné směsi obdaruje každá slepička svého chovateli až 180 kusy vajec s bílou skořápkou během celého roku. Každé snesené vajíčko se může pyšnit hmotností až 60 g.

O původ hamburčanek se dodnes přou všechny tyto tři země.

Jak slepičky chovat?

Hamburčanky jsou slepičkami velice robustními a aktivními. V malém výběhu nebo se jim dařit dobře rozhodně nebude. Nejlepší volbou je tedy nechat volně na pozemku nebo chovat ve velkém prostorném výběhu - venkovní kleci. Pozor si dejte i na zimní měsíce a mráz, ten totiž hamburčanky těžko snáší. A pokud máte na tyto krásné slepičky zálusk, pořiďte si vysoké ploty, slepice velmi dobře létají a nedělá jim problém překonat i dvoumetrový plot.

A ten, kdo hamburčanky chová, nám jistě dá za pravdu, že tyto slepičky potřebují značné rozptýlení, aby se ve výběhu vzájemně neoštipovaly. K jejich spokojenosti tak postačí ve výběhu zavěšené jablko nebo hlávkové zelí, v létě rozpůlený melou a na podzim zase celý květ slunečnice, však ony už si holky se semínky poradí samy.