Co největší užitkovost a následné zisky by chtěl snad každý velkochovatel drůbeže. Jenže, jenom takhle by to opravdu nešlo. Aby brojleři dosáhli co největších možných váhových přírůstků za krátká čas a slepice snesly co nejvíce kvalitních vajec, je nutné jim také zajistit takové podmínky, aby taková užitkovost vůbec mohla nastat. Víte, jak toho dosáhnout?

Rezervy stále existují

Chovaní brojleři a také nosnice sice u svých velkochovatelů nemají život bůhví jak dlouhý, nicméně i toto zvíře, které se chová hlavně pro jeho užitkovost, si zaslouží důstojné zacházení a kvalitní prostředí, aby z jedince mohla vyrůst kvalitní slepice na maso a nosnice, aby produkovaly co nejvíce vajec. Aby tento chov dosáhl odpovídajícího směru užitkovosti, je nutné dodržet nezbytné množství faktorů, které právě užitkovost ovlivňují. Při posledních větších kontrolách se totiž odborníci setkali s chovy, kde jsou stále rezervy, jak tyto faktory ještě více zlepšit a slepicím i brojlerům chov zpříjemnit.

KoKo hotel

Vytápění haly, zajištění optimální teploty, dostatek snáškových hnízd, čistá a suchá podestýlka atd. Nejde sice o nic nového pod sluncem, prakticky ovšem ne vždy se ovšem kontrolní orgán uvnitř chovu setká s takovou úrovní, aby při svém odchodu neměl ani jednu výtku. Co patří mezi základní atributy v chovu slepic nebo brojlerů, aby se alespoň na malou chvíli mohla tato zvířata cítit jako v pětihvězdičkovém hotelu? 

• Teplota. Ta bývá při kontrolách největší kámen úrazu. Většinou je totiž nižší, než její požadovaná hodnota a malé kuře, které nemá dostatečně vyvinuté termoregulační schopnosti na tento stav doplatí skoro vždy smrtí.

Kvalitní krmná směs je důležitá pro zdraví chovaných brojlerů.

• Zdravotní stav. Největší problém ve velkochovech je také úmrtnost chovaných kusů drůbeže. Základním předpokladem úspěšného chovu je tedy udržení dobrého zdravotních stavu zvířat, ke kterému mimo jiné napomáhá kvalitní strava a také očkování jednodenních kuřat.
• Ventilace. Z počátku výkrmů brojlerů se žádná ventilace nedoporučuje, nebo jen minimální. Postupem času je ovšem dobré ventilaci spustit a umístit také do stěn ventilační klapky, čímž zvýšíte rychlost proudění vzduchu a kuřata ale ani nosnice se vám nepřehřejí.
• Vytápění haly. Nejlepšími pomocníky pro dosažení tepla bývají profesionální přímotopy s tzv. uzavřeným spalováním. Takové topidlo totiž nezatěžuje stáje a haly kouřem a plynem. Škodlivé látky jsou odváděny ven z haly a drůbeži se tak uvnitř lépe, a hlavně zdravě dýchá.

Obilí je nedílnou součástí každého slepičího jídelníčku. 

(Ne)připravenost haly

Na základě kontrol veterinární správou se nedávno došlo k závěru, že je to právě nepřipravenost haly, která vede velkochovatele do velkých problémů, někdy přímo i do záhuby. Nejvíce je na vině již zmiňovaná teplota haly. Platí totiž jedno pravidlo, a to takové, že při výkrmu brojlerů je nutné začít chov na teplotě až 33 °C a během pěti týdnů postupně takto nastavenou teplotu snižovat každým dnem o 2 až 3 °C. Toto samozřejmě platí i pro malochov. Pokud si tedy necháte na svůj dvorek dovézt brojlery na výkrm, je nutné jim bezpodmínečně zajistit kvalitní prostředí pro jejich výkrm.

Ať už existují v drůbežářské praxi vymoženosti, které se zdály být ještě nedávno tabu, je nutné nezapomínat na ty „obyčejné“, na kterých vlastně celý chov stojí.