Alektorofobie aneb strach ze slepic

Zoofobie jsou docela časté nemoci, které v dnešní dobře trápí spoustu lidí. To, že některou z nich člověk trpí pozná dost často až v momentě, kdy se s daným zvířetem setká tváří v tvář. Prostě a jasně, pokud se nesetkáte někde napřímo s hadem nebo ropuchou, těžko budete vědět, zda z tohoto zvířete máte takový strach, že začnete panikařit, křičet a může se u vás objevit i šok. Chovatelé slepic jistě tímto strachem netrpí, ale co lidé v okolí nebo dokonce jejich rodina, jak ta se s chovem slepic vyrovná nebo si na něj zvykne, pokud trpí strachem z opeřenců?

Zoofobie

Zoofobií neboli strachem ze zvířat, trpí hned několik miliónů lidí na tomto světě. Některé druhy fobie, jako je například entomofobie nebo arachnofobie, jsou jistě známější než třeba právě alektorofobie, tedy strach ze slepic. A není ani žádnou výjimkou, že člověk může trpět několika fobiemi naráz. Studie ukazují, že zoofobií trpí více ženy než muži, nejčastěji se objevuje již zmíněná arachnofobie, tedy panická hrůza z pavouků, dále potom strach ze psů nebo bodavého hmyzu.

Příznaky alektorofobie

Každý člověk je originál, proto i příznaky určité fobie se od člověka k člověku dost liší. U alektorofobie je velmi důležité to, kde daný člověk žije, protože takový život na venkově nebo vesnici, kde každý chová slepice je pro takto nemocného člověka značným utrpením a jeho každý den tak bude zkouškou, kterou mu slepice a kohouti sousedů denně naservírují. Nejčastějšími příznaky se potom mohou objevit tyto:

• Strach a nepohodlí na daném místě.
• Záchvat paniky a úzkosti.
• Pocení a zvyšující se tep.
• Dýchací potíže.

Strach ze slepic začíná většinou již v dětství.

• Třes, časem se může objevit i epileptický záchvat.
• Intenzivní strach.
• Malé děti často lpí na přítomnosti rodičů.
• U dětí se objevují intenzivní pláč a křik.

Proč ze zvířat?

Napadlo vás někdy, proč takový strach ze zvířat vlastně vůbec lidé mají? Proč se bojí takové psa, kterého jiné mají za svého miláčka nebo proč by se měl někdo bát třeba právě slepice, která si chodí po dvoře, kvoká a snáší tak užitečná a žádoucí domácí vajíčka? Zde je výčet nejčastějších důvodů, které vedou lidi ke strachům ze zvířat nejčastěji:

• Vlastní zkušenost. Pro zoofobii je typické, že většinou začíná v ranném věku, tedy nejčastěji v dětství, a především skoro vždy kvůli vlastní nehezké zkušenosti se zvířetem. Většinou k ní dochází u dětí napadnutými psy, kočky, ale třeba právě i slepicí nebo dominantním kohoutem u prarodičů na dvoře. Méně často se pak mohu objevit po nějakém traumatickém zážitku u dospělého člověka.

Při troše trpělivosti se tohoho obrázku nemusí bát ani člověk, který dřívě trpěl alektorofobií.

• Pozorující svědek. Strach ze slepic nebo z jiného druhu zvířete může u člověka propuknout i tím, pokud je svědkem situace, ve které dané zvíře na člověka zaútočilo a způsobilo mu zranění. Tento strach se může objevit i pokud zvíře na člověka zaútočí třeba i ve filmu nebo v knize, ne vždy musí jít nutné o případ z reálného života.
• Vyprávění. Strach ze zvířete, zvláště potom u dětí, může také vznikat tak, pokud se třeba v rodině často mluví o tom, že někdo byl napaden psem, rojem včela a podobně. Někdy stačí i to, že rodič malému dítěti neustále vysvětluje a dokola omílá, že je dané zvíře nebezpečné.
• Vrozený strach. A nejen pádný důvod vede lidi ke strachu ze zvířat. Existujete totiž celá řada lidí, která ani neví, jak a kdy se u něj strach ze zvířete poprvé objevil. U některých lidí se na zoofobii určitě také podílí vrozené dispozice, kterými je například sklon k úzkosti.

Účinná léčba

Terapie je v tomto případě nejlepší možnou volnou, jak může člověk proti strachu ze slepic bojovat. Cílem terapie je hlavně zabránit tomu, aby slepice nebo i jiná drůbež přestala narušovat každodenní život člověka trpící alektorofobií. Léky se vyskytují jen zřídkakdy, převážně jen tehdy, když je strach doprovázen depresí nebo úzkostí. Nemocný člověk také můžete pracovat s myšlenkou, že slepice je obyčejný živočišný a potravinářský zdroj, může si prohlížet jejich obrázky, sledovat videa a postupem času je také začít sledovat venku. Strach by měl ustoupit během pár měsíců.

Určitě tento druh fobie, ani žádný jiný, nepovažujte za nesmyslný nebo nějak smyšlený, alektorofobie skutečně existuje a trápí nejednoho člověka. A ty z vás, kterých se to týká, jsme malinko možná přiblížili  k tomu, aby se strachu ze slepic jednou provždy zbavili.