Nesmrtelné slepice aneb jaké byly nejlepší i před 100 lety?

Je zřejmě, že původní slepice nepřinášeli chovatelům tolik užitku jako právě nyní, kdy je chov slepic díky dvojímu užitku na vrcholu a je víc než jasné, že se i nadále bude vyvíjet směrem nahoru. Nicméně některé druhy slepic, které se objevily již před 10 ti tisíci lety jsou mezi chovateli oblíbená dodnes, a to hlavně pro svou nenáročnou povahu a také vysokou produkci vajec, která se během těch let zlepšila téměř k dokonalosti.

Počátky šlechtění

Jak jsme již uvedli, počátky šlechtění slepic se datují až do daleké Číny, kde v průběhu několika let po sobě byly nalezena celá řada zkamenělých kostí. Po detailnějším zkoumání DNA s nynějšími plemeny slepic přišli vědci na to, že kosti pocházející právě ze slepic, neboť jejich DNA se na chlup shodovala. A nyní právě i čínští farmáři začali slepice šlechtit, protože si sami už tenkrát všimli, že b y jim slepice mohly přinést řadu užitku. Zde vznikl i nápad křížení slepic tak, aby se co nejvíce projevil jejich charakter a užitkové vlastnosti v tom nejlepším světle pro chovatele.

Bylo, je a stále bude

Zelený trávník a na něm bílá slepička. Ano, jedině tak totiž lze podle chovatelů vidět krásu a půvab sněhově bílého opeření, žluté nohy a zářivě červené hřebeny právě v kontrastním světle s jasně zelenou trávou. Jaké další plemene kromě bílých byla tehdy považována za opravdové bohatství?

Některé slepice lze opravdu nazvat "nesrmtelnými".

• Bílé odstíny. Ti, kteří hledali čistokrevné plemeno pouze na vejce si přirozeně vždy našli jedno lehké plemeno zvané Leghorn. Většina chovatelů je pokládala za nejlepší z nejlepších. Nazývali je odolným, krásným a velmi užitečným plemenem, které jim dávalo po celý rok vejce s bílou skořápkou. A je tomu i dodnes, pokud chce totiž chovatel do svého nového nebo i stávajícího chovu bílou slepičku, nejprve vždy žádá Leghorn, až když není k dispozici, rozhodne se pro jiné plemeno.
• Tmavší barva. Jedno plemeno a téměř každý užitek. Tak přesně to kdysi, a i nyní splňují plemena tmavých barev. Pokud vám hnědá nebo černá slepice dá stejné množství vajec nebo kousek kvalitního masa jako bílá, je to samozřejmě pro většinu chovatelů dobrý důvodem, chovat hnědá plemena, nicméně jedno plus chov tmavých slepic předčí chov těch bílých. Právě ona barva hrála na dvorcích velmi důležitou roli, neboť tmavá plemena byla svým zbarvením lépe chráněna před dravci a škodou, a tedy i na dvoře déle vydržela. Ostatně tomu je i dnes. Bílé slepice jsou sice krásné a dávají lidem vejce s bílou skořápkou, nicméně jsou více nápadná a málokdy umí splynout s okolím tak, aby je nezaregistroval žádný dravec ani predátor.

Dříve byl kurník nedostatkovým zbožím, dnes je to v mnoha případech i luxus.

Nejoblíbenější plemena

Málokdy se stane, že s informacemi staré i stovky let, které o slepičkách máme, se většina chovatelů ztotožní i dnes. Než se ovšem staly slepice tím, kým jsou dnes, prošly celým dlouhým procesem šlechtění. Až posledních pár desítek let můžeme o hybridních slepičkách tvrdit, že se s nich staly superhrdiny a z brojlerů superhrdinové, kteří dokážou díky kvalitními krmnými směsi nabrat na váhu 4 kilogramy za pár týdnů. Kromě brojlerů a hybridů byly a stále jsou mezi chovateli oblíbená především tato plemena:

• Leghorn.
• Isabrown.
• Dominant.
• Plymutka.
• Brahmánky.
• Vlašky.
• Wyandotky.

Vy tací, kteří stále nevěříte tomu, že Leghornka byla oblíbenou slepičkou i před tisíce lety, si můžete zkusit pořídit staré spisy z knihoven nebo i z novin a sami se tak přesvědčit o tom, že dobrá slepice neumírá nikdy, je pouze jinak a lépe přešlechtěna svými obdivovateli.