Spotřeba vajec v ČR je tradičně vysoká, i když v posledních letech mírně klesá a to díky aféře s jedovatým insekticidem fipronilem, kvůli kterému se v Evropě vybily miliony slepic. Nakonec ale zdražení může být k něčemu dobré. Otestuje, jak drahá vejce skousne konečný spotřebitel. Smůla je, že na rozdíl od másla je nejde ničím nahradit.

Jakost závisí na....

Kvalita nakupovaných vajec spotřebiteli je velice promněnlivá a závisí na řadě faktorů. Mezi ty patří například:

• Původ vajíčka. Máme tím na mysli, zda vajíčko pochází z velkochovu, od slepice chované na podestýlce, nebo z bio chovu.
• Plemeno a stáří nosnice. Hybridní nosnice mají větší potenciál snášky než plemena čistokrevná. I stáří slepice hraje důležitou roli. Vejce od mladé kuřice bývá kvalitnější než od té vynesené.
• Výživa slepic. Krmení představuje gró chovatelského úspěchu. Drůbež disponuje specifickým zažíváním a ne všechno krmivo jí vyhovuje. Správné krmení ovšem nezáleží pouze na obsahu, ale i na velikosti dávek.
• Stáří vajec. Z pohledu legislativy se mohou jako „čerstvá“ označovat vejce třídy A, tedy v podstatě všechna běžně prodávaná vejce. Pokud jsou vajíčka na pultu do devátého dne po snášce, mohou nést nápis „extra čerstvá“. Oficiálně je minimální doba trvanlivosti u vajec stanovena na 28 dní po snesení.
• Skladování. Dle Nařízení Evropské komise (ES) č. 557/2007 a dle Sb. zákonů č.326/2001 se vejce uchovávají v chladu při nekolísavé teplotě od +5°C až do +18°C. Vejce jsou při přepravě a skladování udržována v čistotě, v suchu a bez cizích pachů.

Co na sebe vejce prozradí?

Vejce se třídí podle jakosti do tříd A a B. Pro maloobchodní prodej jsou určena jen čerstvá vejce třídy A. Vejce třídy B jsou určena pro průmyslové zpracování. Každé vejce zakoupené v obchodě obsahuje kód řídící se vyhláškou č. 264/2003 Sb. Tento kód se skládá ze čtyř částí:

Kontrola pultů

Protože se informační centrum pro bezpečnost potravin snaží lidem v ČR dopřát i kvalitní vejce, čas od času se tedy zaměří i na jeho rozbor. Cílem rozboru je vyhodnotit vnitřní a vnější kvalitu vajec náhodně nakoupených v super a hypermarketech a v biopotravinách. Nedávno bylo analyzováno 16 vzorků vajec, k rozborům bylo použito vždy 10 vajec z balení. Jak rozbory dopadly?

• Vnější rozbor. Mezi vnější kvalitativní znaky patří defekty skořápky, znečištění skořápky, výskyt plísní a poruchy při tvorbě skořápky. Nedostatky se objevily u všech analyzovaných balení. Špatně vyvinutá skořápka má negativní vliv na vnitřní hodnotu vejce. Vejce se špinavou skořápkou neodpovídaly požadavkům na jakostní třídu A. Výsledky sledování hmotnosti vajec ukázaly, že ve většině případů porušení hmotnostních ukazatelů byli spotřebitelé spíše zvýhodněni než poškozeni.

Nejčastějším nedostatem při rozboru bývá defekt skořápky a rozmazané značení vajec.

• Vnitřní rozbor. Vnitřní kvalitativní znaky souvisí s čerstvostí vajec nebo jejich nevhodným skladováním při vysokých teplotách. U čtyř vzorků byly hodnoty související se stářím vajec na hranici přijatelnosti, jeden vzorek nevyhovoval a v ostatních případech byly kvalita velmi dobrá až výborná. Barva žloutku byla nejčastěji sytě oranžovo žlutá.
• Značení. Značení bylo často rozmazané a špatně čitelné. Opakující se závadou je záměna data minimální trvanlivosti za datum spotřeby a neuvádění doporučení pro spotřebitele o skladování vajec v chladu. 

Jsou tedy prodávaná vejce v Česku kvalitní a zdravotně nezávadná? To jisté míry určitě ano, ovšem domácí vajíčko od vypiplaných slepiček, které víte, čím krmíte, se jim nevyrovná ani za tisíc let. Proto ten, kdo má možnost, chová slepičky. Neváhejte a pár si jich také kupte, stačí zavolat.