Rozmnožování drůbeže: koho množit a nemnožit

Blogujeme Přidáno 06.06.2018

Myslíte si, že každou drůbež lze rozmnožovat? Omyl. A proč?

Rozmnožování drůbeže: koho množit a nemnožit

Kvoká vám na dvoře slepice, páří se vám houseři s husami, chováte mulardy a chcete si troufnout na domácí rozmnožování vaší drůbeže? Proč ne. Než ale učiníte jakékoliv kroky, je nutné si osvojit a zapamatovat pár pravidel. Jaké že to jsou?

Ano nebo ne?

Rozmnožovací soustava u ptáků – drůbeže je propracovanější a tedy i dokonalejší než u plazů, přesto se mezi drůbeží v rozmnožování najdou rozdíly. A jaké?

Slepice. Kuřice, které pohlavně dospěly se budou s kohoutem pářit jedna báseň. Aktivita vždy vychází od kohouta, který si v hejnu vybere vyvolenou, svěšuje svá křídla a horoucně běhá sem a tam kolem slepičky. Spářit a oplodnit se podaří každou slepici, ovšem počítejte s tím, že pokud budete chtít rozmnožovat hybrida není to ta správná cesta k úspěchu. Přesto, že jsou plně schopni vysedět svá kuřátka, jejich potomstvo nedosáhne takových kvalit jako jejich matky.
Kachna. K množení kachen je potřeba aktivita od kačera. Pak jde oplození jako po másle. Tito vrubozobí ptáci se páří na vodě. Pyj kačera je proto vysouvací a při páření ho zavede přímo kloaky svůdnice. To vše se odehrává na vodní hladině. Jeho polohovatelný tvar tak zabraňuje odplavení ejakulátu vodou pryč.

Každé zvíře si své budoucí potomky střeží jako oko v hlavě.

Husa. Stejně jako kachna, tak i husa potřebuje k páření vodu. Pokud tato zvířata vodu k dispozici nemají většina snesených vajec zůstane neoplozena. Ani houser nemusí kačerovi jeho pyj závidět. Tvar pyje u housera je také výsuvný, aby jím mohl husu oplodnit přímo ve vodě.
Krůta. Krůta vodní drůbeží není, páření tak probíhá na suchu. U těchto bílých velikánek můžete často vypozorovat vydrané peří na zádech, které jim svými drápy způsobí náruživý krocan.
Husokachna. Nebo také mulard je kříženec kachny pekingské a pižmové. Toto zvíře slouží pouze pro výkrm. Rozmnožovat se vám je nepodaří ani kdybyste se rozkrájeli.

duck GIF Turkey GIF

Samičí pohlavní orgán

Drůbeží samice mají zpravidla je jeden fungující vaječník – levý, včetně levého vejcovodu. Vejcovod ses dělí na další důležité části, a to:

Nálevku – místo, kde se zachycují zralá vajíčka.
Bílkovinotvorné místo – zde pomocí sekrecí žláz dochází k vytvoření bílku, kterým se později obalí zárodek a vaječný žloutek.
Krček – někdy také nazýván jak papírek, neboť vylučuje membránu podobnou papíru, která obalí bílek.
Děloha – část, do které nejprve pronikne bílek. Vápenná žláza vyloučí poté kašovitou hmotu a tím vznikne skořápka.
Pochva – to je defacto sval, který vyprodukuje nejprve hlen a pak vypudí ven hotové vejde.

Jinak se rozmnožuje vodní drůbež a jinak zase ta hrabavá.

Zajímavost

Určitě vás také bude zajímat počet ejakulací u drůbeže, který je ve srovnání se savci neobyčejně vysoký. Kohout dokáže denně pojímat až šedesátkrát, přitom množství ejakulátu u drůbeže je malé. U samců to bývá 1 ml při koncentraci třech miliónů spermií v jednom kubickém milimetru.

Jak probíhá páření u vás na dvorku? Je to láskyplné splynutí dvou duší nebo námluvy připomínají spíše hádku italského manželského páru?